Neverim.sk

Je dobré vedieť viac…

Prečo neverim.sk ?

Na internete je také množstvo informácií, že je už nemožné odlíšiť tie kvalitné od záplavy reklamy, nepodstatných a neužitočných dát.

Rozhodli sme sa robiť výber toho najlepšieho za Vás.

Niektoré články Vám budú známe. Niektoré informácie budú pre Vás nové. Nad niektorými iba zakrútite hlavou a poviete si: “Neverím…” A niektoré proste iba vyvolajú na Vašej tvári úsmev. A to nás poteší najviac.

NEVERIM.sk sa snaží vybrať zo všetkého to najlepšie. Objektívne.
Bez toho, aby si niekto za to, že tvrdíme, že je to najlepšie,  zaplatil…🙂

Články sú rozdelené na sekcie, vybrať si môžete v MENU hore…

To je vlastne všetko.
Tak prajeme príjemné čítanie :-)

Vtip dňa

Právnik cestuje večer z pojednávania cez neobývané územie. Cestou zastaví stopárovi – mníchovi a židovskému rabínovi. Po chvíli spoločnej cesty sa právnikovi pokazí auto. Telefón nemá signál a tak im nezostane nič iné, len šlapať peši.

Po hodine chôdze nájdu osamotenú farmu a poprosia farmára, či môžu u neho prenocovať.  Farmár s tým nemá problém, ale v dome je miesto len pre dvoch pocestných a tak sa musia dohodnúť, kto z nich bude spať v stodole.

Rabín povie: “Ja s tým nemám žiadny problém, vyspím sa v stodole.”

O päť minút nato sa ozve klopanie na dvere. Farmár otvorí a tam stojí rabín.
“Pane, prepáčte, ale v tej stodole je prasa, prasatá sú podľa môjho náboženstva nečisté a ja s nimi nemôžem spať pod jednou strechou.”
Mních povie: “To je OK, ja sa môžem vyspať v stodole a Vy spite v dome.”

O päť minút sa ozve klopanie na dvere. Farmár otvorí a tam stojí mních.
Mních hovorí: “Pane, nehnevajte sa, ale v tej stodole nie je iba prasa, ale je tam aj krava. Krava je podľa môjho náboženstva posvätné zviera a ja s ňou nemôžem spať pod jednou strechou.”
Na to právnik otrávene povie: OK, Vyspite sa teda tu a ja pôjdem spať do stodoly…”

O päť minút sa ozve klopanie na dvere. Farmár otvorí.
Pred dverami stojí prasa a krava…

Song na dnešný deň

Trojan: Občiansky preukaz

Réžia: Ondřej Trojan
Scenár: Petr Šabach, Petr Jarchovský
Hrajú: Libor Kovář, Matouš Vrba, Jan Vlček, Jakub Šárka, Aňa Geislerová, Martin Myšička, Marek Taclík, Kristýna Boková – Lišková, Magdaléna Sidonová, Jana Šulcová, Jaromír Dulava, Jiří Macháček, Václav Kopta, Oldřich Vlach a ďalší

Po siedmych rokoch sa Ondřej Trojan vracia na režisérsku stoličku a celkom úspešne. Snímka, ktorá rozpráva o osudoch dospievajúcich chlapcov z doby Tuzexov a bonov, je spomienkou pre všetkých, ktorí tieto roky prežili a dôkazom pre tých, ktorí to „šťastie“ nemali.

Príbeh sleduje osudy štyroch mladíkov – Petra, Aleša, Popelku a Míťa – od chvíle, kedy im súdruhovia z VB vydali občianske preukazy až do ich osemnástych narodenín. V rokoch 1974 – 1977 nebolo veľmi na výber – buďto ste odvolili jednu stranu, alebo ste hodili do urny prázdny papier. A ako tomu býva, mládež sa priklonila k možnosti nie práve budovateľskej. Účesy na „máničku“, schôdzky na kopci za mestom, mixovanie „čučo“ drinkov, počúvanie amerických LP-čiek a humorná rebélia voči režimu sa však mladíkom nevyplatí. Mnohé veci totiž nie sú také, ako sa zdá…

Peter (prezývaný Žaba), ktorý je rozprávačom celého príbehu, sa s rodinou pokúsia o nedovolené opustenie republiky. Mladý básnik Aleš má jediné šťastie, že jeho otčim je straník. Talentovaného klaviristu Míťu vychováva jeho ruská babička. Rodičia utiekli za hranice a syna tak nejako „zabudli“ doma. A nakoniec Venca (prezývaný Popelka) je rebelom z presvedčenia a to aj vďaka faktu, že jeho otca režim degradoval na smetiara.

Útržkovité, nelineárne rozprávanie osciluje medzi príbehmi štyroch povahovo odlišných chlapcov, ktoré spája priateľstvo a rovnaký pohľad na dobu. Film miestami pripomína puzzle, kde jednotlivé scény spojuje nadčasová hudba. Dejová necelistvosť mala zrejme za úlohu sústrediť sa na jednotlivé epizódy. Trojan používa tzv. flashbacky veľmi rozumne a filmu to vôbec neškodí. Naopak, možno je totiž lepšie si z danej doby nepamäť celé príbehy… postačí okamih s výpovednou hodnotou.

Občiansky preukaz je vskutku vydareným filmom tohto roku. Je plný vtipu, krásnych scén, ale hlavne si Občiansky preukaz niektorými „hláškami“ koleduje o ich zľudovenie. Snímka vznikla na základe literárnej predlohy Petra Šabacha a o scenár sa nepostaral nikto iný než Petr Jarchovský. Vo filme sa objavuje množstvo zaujímavých charakterov – od práskačov, rebelov, cez „mlčiacu väčšinu“ až po vzorných súdruhov. Pestrá paleta postáv je na plátne výborne vykreslená aj vďaka nehercom, ktorí podali úctyhodný výkon a za pomoci hercov (vo vedľajších úlohách) je film naozaj lahôdkou pre oko. Za zmienku stojí i slušná práca slovenského kameramana Martina Štrby, takže kvalitné zábery film nestráda, naopak využíva rôzne techniky na dokreslenie atmosféry vo vtedajšom Československu.

Tragikomédia je obľúbeným žánrom českých režisérov, hlavne Jána Hřebejka a filmom Občiansky preukaz mu ostal verný i Ondřej Trojan. Režisér vsadil na istotu, ktorá poteší väčšinu fanúšikov českého filmu. Mrazivé rozprávanie o živote pred nežnou revolúciou vám ponúkne priestor pre úsmev i zamyslenie. Film publikum zaujme vďaka kvalitne spracovanému scenáru a dobre zvolenému hudobnému podkladu. 137 minútová minutáž je na české pomery ale príliš dlhá a film tým i trochu stráca.

Koho má teda film osloviť? S pomocou vkusného puberťáckeho humoru, i hudby, osloví všetkých nadšencov českej filmovej klasiky. Sympatická snímka vás nielen rozosmeje, ale môže vyvolať aj diskusiu, ako to vtedy naozaj bolo alebo aj nebolo. Občiansky preukaz každopádne stojí za návštevu kina.

Zdroj: http://www.cinemaview.sk

Ako sa chrániť pred zlodejmi

Prinášame Vám pár rád od hovorcov policajných riaditeľstiev. Nie príliš nové, ale predsa len užitočné tipy, čo môžete urobiť pre to, aby Váš majetok nezmenil majiteľa proti Vašej vôli:

Dbajte na to, aby boli po Vašom odchode dôkladne uzatvorené dvere i okná, a taktiež okná v podkroví či v pivničných priestoroch. Zlodej je schopný dostať sa dovnútra každým otvorom väčším ako ľudská hlava.

Dôležité je, aby vaše dvere boli zabezpečené kvalitným bezpečnostným zámkom, treba dbať aj na kvalitné zárubne. Samotné dvere by mali byť tiež dostatočne pevné. Ideálnym doplnkom je akýkoľvek alarm s čidlom otvorenia alebo pohybu.

V prípade, že bývate na prízemí, je nutnosťou nainštalovanie okrasných mreží a bezpečnostnej fólie na okná, balkóny a loggie spolu so spoľahlivým zatváraním okien.

Nikdy nenechávajte po odchode kľúče na dohovorených miestach, akými sú kvetináče pred dverami, rohožka a iné, tie už všetci zlodeji dobre poznajú.

V prípade dlhodobejšej neprítomnosti nedajte zlodejom možnosť, aby si všimli, že nie ste doma. Požiadajte spoľahlivých susedov či známych, aby vyberali Vašu poštovú schránku, aby u Vás občas rozsvietili svetlo, aby teda venovali pozornosť Vášmu obydliu, prípadne si všímali aj pohyb podozrivých osôb,

Neuschovávajte väčší obnos peňazí doma, bezpečnejšie budú v bankovom ústave či na vkladnej knižke s heslom. Heslo, v prípade, že si ho zapíšete, nikdy nevkladajte do vkladnej knižky, uložte ho oddelene na inom bezpečnom mieste.

Využívajte osvedčené “ kukátko”. Pohľad doňho Vám umožní premyslieť si, či zvoniacemu otvoríte. Aj v tomto smere je na našom trhu dostatočný výber priezorov ( ľudovo “ kukátok”), ktoré vám umožnia vidieť celý chodbový priestor ( tzv. panoramatické priezory). V žiadnom prípade neotvárajte dvere a nevpúšťajte do bytu osoby, ktoré nepoznáte. Predídete tak mnohým nepríjemným a mnohokrát nebezpečným situáciám. Naučte tejto zásade svoje deti, ale i starých rodičov. Najmä občania – dôchodcovia sú častým terčom falošných kontrolórov či zástupcov rôznych inštitúcií.

Doklady od drahého priemyselného i spotrebného tovaru si dobre uschovajte. Vyznačené výrobné číslo na doklade umožní polícii pátrať po Vašom odcudzenom majetku, po páchateľovi krádeže, vec identifikovať a vrátiť ju späť do vášho vlastníctva.

Dbajte na dobrú viditeľnosť vstupu do domu. Zlodej vždy uprednostňuje prístup maskovaný kríkmi či stromami, pretože sa cíti byť dobre krytý.

Označte drahé veci fixkou s neviditeľným atramentom, ktorý je viditeľný pod ultrafialovým svetlom. Ak sa polícii podarí ukradnutú vec vypátrať (čo sa stáva prekvapivo často), viete vec potom jednoznačne identifikovať a preukázať tak, že patrí Vám. Fixka sa dá bežne kúpiť v papiernictve. Na vec môžete napísať hocičo, na čo si spomeniete, napríklad Váš dátum narodenia.

Mafiánska poprava podnikateľa Maroša Kováča v Galante

Od vylúpenia a podpálenia banky v Galante uplynuli len dva dni a v meste je opäť rušno. Krátko po 22. hodine zastrelil neznámy páchateľ priamo na ulici 43-ročného muža z Galanty.

Polícia podľa vyjadrenia hovorkyne KR PZ Trnava Martiny Kredatusovej začala intenzívne pátranie po vrahovi. Bližšie informácie k prípadu v tomto štádiu vyšetrovania polícia poskytovať nebude.

Túto informáciu priniesla internetová stránka galantaonline.sk. Podľa svedkov malo auto tmavej farby so zapnutým majákom zablokovať biele terénne BMW, ktorého majiteľ sa vracal z neďalekej reštaurácie na periférii Galanty. “Keď vodič spomalil, páchatelia spustili paľbu pravdepodobne zo samopalu. Auto potom so zraneným vodičom narazilo do plotu futbalového štadiónu. Páchatelia použili najznámejší a najbežnejší spôsob mafiánskej popravy,” uvádza portál galantaonline.sk

Podľa portálu galantaonline ide o mafiánsku popravu, páchatelia totiž použili najznámejší a najbežnejší spôsob mafiánskeho vybavania účtov.

Podnikateľ bol údajným šéfom miestneho podsvetia, známy ako “Nákova”. Jeho smrť údajne súvisí so zmiznutými vecami z bezpečnostných schránok vo vykradnutej banke v Galante.

Zdroj: krimi.noviny.sk

Prepad banky v Galante

Zbrane ťažšieho kalibru pravdepodobne nasadili lupiči v Galante. Nadránom vtrhli do banky na Hlavnej ulici, zakrátko sa z budovy ozval výbuch. Ľudová banka sa ocitla v plameňoch.

Incident sa odohral 11.2.2011 okolo štvrtej hodiny ráno. Pri požiari bol poškodený bankomat, súkromné sejfy a zariadenie miestnosti. Polícia ulicu uzatvorila a začala udalosť vyšetrovať.

Riaditeľ pobočky banky podľa hasičov odhadol vzniknutú škodu na 100-tisíc eur. Požiar likvidovalo osem hasičov, podľa ich trnavskej hovorkyne Tatiany Knapovej príčinou vzniku požiaru bolo “úmyselné konanie neznámej osoby”.

Zdroj: http://www.topky.sk

Michal Hrbáček a Miroslav Jacko oslobodení v kauze zbitia právnika Kozovského

Bývalého príslušníka SIS Michala Hrbáčka a Miroslava Jacka a Ivana B. súd oslobodil v kauze zbitia právnika Tomáša Kozovského.

Okresný súd Bratislava I. dnes oslobodil spod obžaloby v kauze zbitia právnika Tomáša Kozovského bývalého príslušníka SIS Michala Hrbáčka, Miroslava Jacka a Ivana B. Všetci traja od začiatku odmietali vinu. “Počas dokazovania bol preukázaný len fakt, že došlo k ublíženiu na zdraví poškodeného advokáta. Nebol však vyprodukovaný žiadny priamy dôkaz o vine obžalovaných. Vinu dokazoval výpoveďou jediný svedok, ktorý sa mal na skutku podieľať,” informoval hovorca Krajského súdu v Bratislave Pavol Adamčiak. Rozsudok nie je právoplatný, generálna prokuratúra sa hneď odvolala. Kauzu tak bude riešiť Krajský súd Bratislava.

Proti trojici obžalovaných v pondelok na súde vypovedal odsúdený expolicajt Juraj Rozsík. Ten si už odpykáva trest za prepadnutie podnikateľa Jána Kubašiaka v jeho dome v Polomke, ktorého vtedy ďalší z páchateľov zastrelil. Juraj Rozsík. pred senátom Okresného súdu Bratislava 1 potvrdil, že sa zúčastnil aj na bitke právnika, na ktorej sa podľa neho rôzne podieľali obžalovaní Michal Hrbáček, Miroslav Jacko a Ivan B. Juraj Rozsík povedal, že sa pozná s obžalovanými z minulosti, keď spolu pracovali v polícii. Za bitku dostal odmenu 50-tisíc korún. Keď sa ho prokurátor pýtal, prečo sa rozhodol spolupracovať s políciou pri objasnení tejto trestnej činnosti, Juraj R. tvrdil, že mu boli na začiatku pripisované skutky, ktoré neurobil a on chce byť súdený za to, čo urobil. „Človek, ktorý sa ocitne v situácii ako ja, padne na úplné dno,“ vyhlásil Juraj Rozsík a dodal, že možno v takej situácii chce ísť človek inou cestou. Obžalovaní jeho slová o skutku označili za lož. „Nikdy sa so mnou nestretol, nekontaktoval,” vyhlásil Michal Hrbáček Ďalší obžalovaný Ivan B. povedal, že nerozumie, prečo si to svedok všetko vymýšľa.

Na súde už v decembri vypovedal poškodený právnik, ktorý mal po útoku mnohopočetné pomliaždenie tváre, hlavy, hrudníka a iné zranenia, práceneschopný bol 16 dní. Kozovský uviedol, že nevie, prečo ho zbili, nepoznal ani jedného z obžalovaných. Nevedel určiť, či oni boli na mieste činu. Už vtedy mal vypovedať aj Juraj Rozsík, ale povedal, že nie je pripravený vypovedať. Nebol totiž vopred upovedomený, že bude predvedený na súd.

Bývalý príslušník Slovenskej informačnej služby Michal Hrbáček figuruje aj medzi obvinenými v kauze pozemkovej mafie. Prípad, v ktorom sú zainteresovaní aj členovia jednej z bratislavských zločineckých skupín, tzv. sýkorovcov, sa stal v roku 2007. Ide o údajne podvodný prevod 40 hektárov ornej pôdy a 40 árov pozemkov v obci v okolí Bratislavy po zosnulom rakúskom občanovi v hodnote 700-tisíc eur. V prípade je obvinený aj starosta Rusoviec Dušan A.

Zdroj: webnoviny.sk

Best of… štýlová klávesnica Microsoft Arc Keyboard

Pred nejakou dobou Microsoft začal predávať Arc myš, ktorá bola určite zaujímavá, ale ako býva u Microsoftu zvykom, aj dosť drahá a nie úplne praktická🙂

Keď však pustil do sveta svoju novú klávesnicu “Arc” Keyboard, nezostáva nám nič iné, len uznanlivo pokývať hlavou.

Čo sa týka praktickosti, má klávesnica jednu (z nášho pohľadu) veľkú nevýhodu – nemá numerickú časť, takže ak ju chcete používať ako klasickú pracovnú klávesnicu, tak ju vyslovene neodporúčame.

Ale ak Vám nevadí chýbajúca numerická časť, neživíte sa písaním, máte navyše cca 30 – 35 EUR a hľadáte svojmu počítaču naozaj štýlový doplnok, tak nemáte prečo váhať.

Prečo je Best of:

  • je štíhla
  • je ľahká
  • je bezdrôtová
  • je sexy🙂

Najlepší smartphone / telefón / PDA / mobil súčasnosti – porovnanie

Iphone 4, HTC Desire, Samsung Galaxy S a Sony Ericsson Xperia X 10

Recenzia je prevzatá z iného servera, ale ako sa na rubriku Best of… patrí, prináša Vám to najlepšie, čo na trhu je možné zohnať. Hoci recenzia je staršieho dáta, ako základný prehľad plne postačuje.  (zdroj: http://www.mobil.cz)

Pre úplnosť dodávame, že HTC Desire má už v súčasnosti svojho nástupcu Desire HD, ktorý predchádzajúce telefóny zase o niečo prekonáva. Recenziu Vám prinesieme čoskoro.

Ne, nečekejte od nás definitivní verdikt, že ten nebo ten telefon ze srovnávané čtveřice je nejlepší. To dost dobře říci nemůžeme. Náš srovnávací test ukázal, že dnešní špičkové dotykové mobily mají opravdu co nabídnout a že konečná volba často záleží na drobnostech a preferencích zákazníka. Upřímně, pokud bychom museli vybrat jen jeden z těchto čtyř telefonů, asi by nás brzy z toho přemýšlení začala bolet hlava.

Ostatně důkazem, že je těžké se mezi těmito telefony rozhodnout, jsou i vaše dotazy, které nám přistávají v redakční poště. Tento srovnávací test tedy nemá za úkol určit vítěze, má vám pomoci při rozhodování mezi špičkovými dotykovými mobily. Schválně jsme ze srovnání vynechali přístroje s Windows Mobile, těch se totiž vaše dotazy příliš často netýkají. Vězte ale, že třeba HTC HD2 by bylo srovnávaným kouskům zdatným soupeřem.

Apple iPhone 4, HTC Desire, Samsung Galaxy S a Sony Ericsson Xperia X10 jsou dnes opravdu tím nejlepším, co si na poli dotykových telefonů můžete (v případě iPhonu brzy budete moci) na našem trhu oficiálně pořídit. Nokia pro ně žádného symbianového soupeře nemá, LG čeká se špičkovými dotykáči až na nová Windows Phone 7, Motorola u nás nabízí jen model Milestone s klávesnicí a třeba Acer tu na prodej svých mobilů zatím kašle. Jestliže chcete špičkový dotykáč, jeden z této čtveřice vám s nejvyšší pravděpodobností skončí v kapse (pokud nezvolíte Windows monstra HD2 nebo Samsung Omnia II).

Vzhled a konstrukce – placky z různého těsta

Pokud nemáte preference k určité značce, může při rozhodování mezi čtveřicí špičkových dotykáčů hrát roli i jejich design. Naše čtyřka ukazuje, že jednoduchý koncept dotykového mobilu s obřím displejem sice designérům příliš prostoru nedává, přitom to ale neznamená, že by jeden telefon musel vypadat jako druhý.

Vzájemně si mezi sebou zástupce testu opravdu nespletete, každý z nich má svébytný design. Těžko hodnotit, který z mobilů je nejhezčí. To opravdu hodně záleží na osobních preferencích. Asi největší designovou nudu přináší Samsung Galaxy S, který vypadá jako trochu umírněný iPhone 3G. O čistotu vzhledu se starají kupříkladu senzorová tlačítka a jediná klávesa pod displejem, naopak trochu kontraproduktivní z hlediska vzhledu je hrb vespodu na zadní straně telefonu. Samsung působí nejlaciněji ze všech konkurentů, může za to jeho kompletně plastové provedení. Tělo telefonu je nejnáchylnější ke škrábancům a jsou na něm hodně vidět otisky prstů. Na zadní kryt baterie raději neťukejte prstem, z telefonu se pak ozývají opravdu podivné zvuky. Samsung je největší ze srovnávaných kousků, může se ale chlubit tloušťkou jen 9,9 milimetru. Zároveň je nejlehčí, váží 119 gramů.

HTC Desire sice žádnou soutěž krásy nevyhraje, ale jeho vzhled je elegantní a musíme ocenit použití kvalitních materiálů. I když tady trochu nechápeme, proč HTC pro svůj androidí top model zvolilo lacinější šaty než pro nižší model Legend. Celokovové provedení Legendu by opravdu Desire velmi slušelo. Místo toho je tu kov pouze jako rám okolo displeje, zbytek telefonu je z plastu se soft-touch povrchovou úpravou. Na něm může být vidět mastnota, celkově je ale Desire nejméně upatlaným telefonem ze čtveřice. Svými rozměry patří k té menší polovině, menší je jen iPhone.

Právě iPhone na nás působí z hlediska designu trochu rozpačitě. Velmi jednoduché a čisté linie se nám totiž líbí zhruba podle toho, jak se ráno vyspíme. V konkurenci androidích mobilů vypadá možná až příliš nudně, silně industriální design má ale přeci jenom něco do sebe. Špatně je na tom iPhone z hlediska upatlávání. Kvůli lesklým plochám vpředu i vzadu jsou otisky opravdu všude a zbavit se jich téměř nejde. Naopak díky kovovému rámu kolem dokola telefonu vyhrává iPhone jasně z hlediska bytelnosti a kvality konstrukce. To potvrzuje i hmotnost přístroje, která je i přes jeho nejmenší rozměry nejvyšší – 137 gramů.

Designově asi nejzajímavějším kouskem ze čtveřice je Sony Ericsson Xperia X10. Ale ani kombinace zcela rovné čelní plochy s oblými zády a elegantní prohýbanou linkou na bocích nemusí být po chuti každému. Dobrou zprávou je, že díky zadnímu krytu z plastu ze soft-touch materiálu není Xperia příliš velkým magnetem na otisky prstů. Při stejně velkém displeji jako Samsung je Xperia o něco menší v půdorysných rozměrech, zato má největší tloušťku – 13 milimetrů. Hmotnost je stejně jako u Desire 135 gramů. Zpracování je na velmi dobré úrovni.

Displej a ovládání – souboj technologií i prostředí

Ačkoli proti sobě v testu stavíme jen dva operační systémy, stejně tu máme z hlediska uživatelského prostředí velmi rozmanitou čtveřici telefonů. Začněme nejprve ale displeji, které z těchto dotykáčů dělají to, čím jsou.

Asi největší humbuk je v poslední době kolem takzvaného Retina displeje u iPhonu 4. Na úhlopříčce 3,5 palce, která je nejmenší ze srovnávaných mobilů, nabízí největší rozlišení 640 x 960 pixelů. Displej umí zobrazit 16 milionů barev a je opravdu skvělý. Je tak jemný, že pixely budete opravdu okem hledat marně. Displej nabízí i velmi dobrou čitelnost na přímém slunečním světle. Na druhou stranu to rozhodně není tak, že by tento displej konkurenci porážel takzvaně o parník.

Samsung má proti iPhonu účinnou zbraň. Jeho Super AMOLED displej nabízí nejlepší barevné podání (umí také 16 milionů barev) a rovněž dobrou čitelnost na slunci. Při úhlopříčce 4 palce je vlastně ještě zázrak, že se tenhle telefon vejde do kapsy. Když jsme schválně nechávali nezávislé pozorovatele hodnotit displej iPhonu vůči Samsungu, v polovině případů se lidé přiklonili na stranu Samsungu a v polovině na stranu iPhonu. To je důkaz toho, že ani rozlišení 800 x 480 pixelů rozhodně není k zahození a bohatě stačí.

Stejné rozlišení jako Samsung nabídne i HTC Desire a to na úhlopříčce 3,7 palce. Displej používá technologii AMOLED (opět zvládne 16 milionů barev) a proto je jeho čitelnost na slunci asi nejhorší ze srovnávaných, ale rozdíl není příliš veliký. HTC v případě displeje vsází na velmi syté barvy, což je na první pohled sice úchvatné, po delší době ale přeci jenom uživatele nepřirozené podání barev omrzí.

To Sony Ericsson má zase barvy možná až moc mdlé. Částečně za to může použité uživatelské prostředí (o něm za chvíli). Díky obyčejné TFT technologii se schopností zobrazit “jen” 65 000 barev vypadá papírově displej oproti těm ostatním jako chudý příbuzný. Jenže méně je někdy více a to, co může Xperia ztrácet v běžném zobrazení, získá rázem zpět na přímém slunci. Čitelnost displeje Xperie je na přímém slunci doslova vynikající. Xperia také boduje úhlopříčkou 4 palce a rozlišením 854 x 480 pixelů, standardně má tedy na zobrazení údajů trochu více místa než Samsung.

Překvapivě velké rozdíly najdeme mezi telefony v jejich uživatelských prostředích. Je to dáno tím, že i když trojice ze srovnávaných přístrojů disponuje systémem Android, výrobci jej upravili k obrazu svému.

Nejméně úprav oproti továrnímu Androidu dostal Samsung. Změny se omezují na novou odemykací obrazovku a na pevně umístěnou čtveřici ikon naspodu displeje. Po vzoru iPhonu se také v menu listuje do stran, místo toho, aby uživatel skroloval seznamem aplikací. Vůbec nám menu Samsungu připadá ze všech srovnávaných kusů nejpodobnější iPhonu. Rozdíl je ale v tom, že stejně jako ostatní Android telefony i tenhle může mít na úvodní obrazovce řadu widgetů. Těch Samsung připravil slušnou várku, k dispozici jsou samozřejmě i klasické systémové widgety. Nesmíme zapomenout zmínit, že Samsung má Android ve verzi 2.1 a rychlostí a plynulostí běhu systému si v ničem nezadá s iPhonem. Galaxy S navíc brzy dostane Android 2.2 Froyo.

HTC Desire prošlo během našeho testu změnou. Dostalo totiž update na nejnovější Android 2.2 Froyo, čímž se z hlediska kvality systému vyhouplo nejméně do čela androidí trojice v testu. Zatímco před updatem byl svižnější Samsung, po updatu HTC zrychlilo. Vše je plynulejší a dřívější občasná zaškobrtnutí jsou pryč. Desire se tak může opět směle postavit iPhonu. Zajímavé je, že ačkoli je iPhone občas rychlejší ve spouštění některých aplikaci, HTC po stisknutí klávesy Home program zdaleka nejrychleji ukončí a opustí. Milované i nenáviděné uživatelské prostředí Sense očividně přístroj nezpomaluje. Výhodou HTC je také fakt, že jako jediný přístroj v testu disponuje směrovým ovládacím prvkem. Tím je optický joystick a jeho přítomnost kvitujeme s povděkem.

Asi největší neznámou je uživatelské prostředí UX Platform v Xperii. To přináší některé zajímavé prvky a místy je nám možná sympatičtější než Sense v HTC, stále ale má své mouchy. Těmi jsou třeba žalostný přístup ke kontaktům nebo místy trochu nepochopitelná koncentrace položek v prostředí Timescape. Hlavní nevýhodou X10 je ale fakt, že běží na Androidu verze 1.6. Ze srovnávaných telefonů je tak nejpomalejší, oproti Samsungu a HTC jí chybí některé funkce a úvodní obrazovka má pouze tři strany pro umístění widgetů.

To spolu s hloupou vlastností Androidu, že po opuštění aplikace (ať už home tlačítkem nebo klávesou zpět) skočí na úvodní obrazovku místo třeba do menu, i když jste v něm byli, místy zdržuje používání tohoto telefonu. Xperia také občas trochu podivně reaguje na dotyky prsty, její displej trpí občas drobnými nepřesnostmi. Výrazné vylepšení by měl přinést update na Android 2.1, který telefon dostane v řádu několika týdnů.

To iPhone dlouho sloužil (a ještě nějakou dobu sloužit bude) jako etalon v rychlosti uživatelského prostředí a v jeho jednoduchosti. Pravda, uživatel nemá zdaleka takové možnosti si prostředí přizpůsobit a uspořádat dle obrazu svého, na druhou stranu u iPhonu vše funguje přímočaře a rychle. Někomu by ale v dnešní době mohly chybět právě populární widgety, které iPhone jednoduše nemá, místo úvodní obrazovky je tu vlastně rovnou menu. To urychluje přístup k aplikacím, na druhou stranu je tak uživatel ochuzen o některé informace. Na Androidu se nám kupříkladu velmi líbí vrchní vytahovací stavový řádek, který také iPhonu chybí. Ale znovu. Vše je o jednoduchosti a přímočarosti, je vidět, že někteří výrobci tak Apple sice v propracovanosti prostředí předběhli, ale pro běžného uživatele to může být místy spíše matoucí.

Baterie – technologie pomáhají

Všechny srovnávané telefony jsou velkými žrouty energie a proto je výrobci vybavili pořádnými bateriemi. Samsung a Sony Ericsson dostali kapacitu 1 500 mAh, iPhone 1 420 mAh a HTC 1 400 mAh. Rozdíly tedy nejsou příliš veliké a v praxi je také můžeme pozorovat jen při velmi dlouhodobém používání. Ani jeden z telefonů není problém vybít za den, při běžném používání ale vydrží dny dva. Výjimkou je snad jen Samsung Galaxy S, který je schopen díky Super AMOLED displeji vydržet i déle, třeba čtyři dny. Nedomníváme se však, že by při rozhodování mezi těmito telefony výdrž baterie hrála důležitou roli. Jsou to monstra u kterých se časté nabíjení předpokládá, pokud hledáte telefon s dlouhou výdrží baterie, jste ve špatné kategorii. Moc pro nás neznamená ani to, že iPhone má nevýměnnou baterii. Několik baterií sebou stejně většinou uživatelé nenosí a životnost akumulátoru dnes jistě předčí morální životnost takového telefonu.

Telefonování a zprávy – nejen souboj klávesnic

Dotykové mobily nás často zlobí svým nesnadným přístupem k základním funkcím – tedy telefonu a SMS zprávám. Ostatně, srovnávané kousky jsou toho místy důkazem. Třeba taková Xperia sice nabízí skvělý přehled zpráv v prostředí Timescape a k SMS se dostanete i zkratkou na úvodní obrazovce, ale třeba s vytáčením čísel je to již podstatně horší. Uživatel si musí s telefonem po vybalení z krabice trochu pohrát, aby se vůbec rozumně do vyhledávání v seznamu dostal. Nejjednodušším řešením je vlastně přemístit vyhledávací widget na hlavní střední obrazovku, po klepnutí do něj pak telefon mimo jiné vyhledává i v kontaktech.

Podobně to funguje u iPhonu, kde je buď v seznamu kontaktů potřeba klepnout do vyhledávacího políčka nebo vyhledávat pomocí vyhledávací funkce Spotlight, která je dostupná nalevo od menu. V Android telefonech komplikuje vyhledávání hloupé řazení kontaktů podle jmen, nikoli podle příjmení. Třeba u Samsungu tak sice jde vyhledávat pomocí slovníku T9 a klasické numerické klávesnice, bůhvíproč ale jen právě ve jménech, nikoli v příjmeních.

HTC jako jediné nemá s takovým kompletním hledáním problém, pro změnu ale zase řadí jména s prvním písmenem s diakritikou na konec seznamu. Úplně spokojeni s prací s telefonním seznamem tak nejsme u žádného z přístrojů a to jsme ještě neprobírali synchronizaci. S Outlookem ve vašem počítači sesynchronizujete bez problémů jen HTC přes program HTC Sync a iPhone přes iTunes. Android se jinak spoléhá na online synchronizaci z Gmailu a třeba Facebooku. To dovede místy vyrobit v seznamu neskutečný nepořádek.

Velmi důležitou roli také hrají zprávy. Tady si nemůžeme stěžovat na nedostatek podporovaných formátů a technologií, byť synchronizace ani jednoho z telefonů s firemním Exchange účtem není zcela bez ztráty květinky. Překvapivě dobře je na tom vlastně Sony Ericsson, který k synchronizaci používá aplikaci Moxier Mail. Ta umí pracovat i se složkami, i když jejich automatická synchronizace stále dělá trochu potíže.

Při psaní zpráv rozhoduje především kvalita klávesnic a přesnost displeje. Tady trochu Xperia ztrácí kvůli nepřesnostem u displeje ale také příliš úzkým tlačítkům virtuální klávesnice. Pro psaní speciálních znaků nebo písmen je navíc potřeba vždy klávesnici přepnout do patřičného režimu. Klávesnice potěší přítomností samostatného tlačítka pro otazník a tečku, na druhou stranu velmi málo místa tu má mezerník. Třeba iPhone tečku nemá, ale tady funguje oblíbená finta dvakrát zmáčknout mezerník. Stejná finta funguje i u HTC, které přesností klávesnice těsně sekunduje iPhonu. Velký trumf má ale v rukávu Samsung.

Disponuje totiž preditkivní technologií Swype, která umožňuje psát namísto vyťukávání tahem prstem po klávesnici. Chce to trochu zvyku, ale pak se tímto způsobem píše naprosto skvěle a jen s minimem omylů. Kdo chce jednoduchost, pro něj tenhle systém moc nebude, protože je potřeba si s ním opravdu nejprve pohrát, vyladit jeho citlivost a naučit se s ním zacházet. Jinak ale tohle zadávání textu nemá konkurenci.

Apple ještě stále neumí doručenky, které Androidím telefonům nedělají problémy. U iPhonu je technickým nedostatkem přítomnost microSIM karty.

Organizace a data – otevřenost se cení

Naše dotykové speciály podporují všechny potřebné moderní datové technologie, ale ne každý dovede jejich kompletní potenciál využít. Apple v tomto případě totiž naráží na potíže ohledně uzavřenosti svého telefonu. Sice se již iPhone naučil fungovat jako Bluetooth modem, ale přes tuto technologii například neodešlete soubory z telefonu. Pravda, starším verzím Androidu to také občas dělá problémy, u Xperie jsme ale tento nedostatek vyřešili bezplatnou aplikací. Applu je také cizí funkce MassStorage, což vzhledem k masivní vestavěné paměti (16 nebo 32 GB) nezní jako dobrý nápad. Veškerá hudba se musí synchronizovat přes iTunes a telefon rozhodně nelze použít pro přenášení a kopírování dat. Apple také ztrácí kvůli svému továrnímu konektoru, konkurenty připojíte k počítači standardním microUSB kabelem.

Na rozdíl od iPhonu podporuje androidí trojice karty microSD, takže absence obří vnitřní paměti u nich nijak nemrzí. Stačí za pár stokorun zakoupit pořádné paměťovky, u Galaxy S to ani není potřeba, telefon má standardně 8 GB paměti. Android telefony také vcelku bez problémů fungují jako USB modem pro připojení počítače, Bluetooth modem z nich lze vytvořit pomocí programu. U Xperie se starším systémem jsme museli pomáhat programem i oné USB konektivitě. Z HTC nebo Samsungu lze snadno pomocí položky v menu udělat wi-fi hotspot, Xperia tuhle funkci (stejně jako modem a lepší práci s Bluetooth) dostane s nadcházejícím updatem.

Android také nabídne lepší možnosti instalace aplikací. U iPhonu je totiž získáte téměř výhradně z App Store, neoficiálně to jde jen po Jailbreaku. Do androidí trojice se programy stahují z Android Marketu, instalovat je lze ale také z jakýchkoli jiných zdrojů. V menu lze povolit i instalaci neověřených aplikací. Apple zatím boduje bohatší nabídkou programů, na druhou stranu v Android Marketu dnes nechybí prakticky nic, co byste mohli potřebovat. Nevýhodou androidů je, že programy instalují jen do vnitřní paměti s omezenou kapacitou, instalaci na kartu zatím podporuje jen HTC Desire s updatem na Android 2.2.

V případě kancelářských aplikací opět iPhone prohrává. Zvládá sice práci s dokumenty MS Office nebo PDF, ale jen tím způsobem, že si dokument otevřete jako přílohu z mailu. Pro běžnou práci je potřeba zakoupit v App store aplikaci. I tak ale bude dostávání dokumentů do telefonu složitější, než jejich jednoduché nakopírování na kartu. Android telefony v testu svorně umí opět dokumenty jen otevírat, za možnost editace si musí uživatel připlatit. Jenže k práci s dokumenty používají externí aplikace, což znamená, že se tyto mohou nacházet kdekoli v telefonu a uživatel s nimi může libovolně nakládat. Samsung používá sadu ThinkFree Office, HTC vsadilo na Quickoffice a Sony Ericsson na OfficeSuite.

Všechny telefony disponují klasickými Google mapami a lze se v nich navigovat pomocí itineráře. Androidí telefony by mohly podporovat i turn-by-turn hlasovou navigaci, jenže ta zatím v našich končinách oficiálně nefunguje. Jde to ale obejít. Jinak offline navigace lze zakoupit pro všechny přístroje v testu. Sony Ericsson nabízí rovnou v přístroji zkušební verzi navigace Wisepilot.

Zábava – iPod se pozná

V zábavní oblasti opět získává Apple ztracenou půdu pod nohama. Ať se ostatní konkurenti snaží jak chtějí, jeho hudební přehrávač nepřekonají. Jeho ovládání je intuitivní a jednoduché, vše funguje skvěle. Dost nám ale vadí fakt, že hudbu a multimédia vůbec lze spravovat jen z jediného počítače.

Na velmi dobré úrovni je i videopřehrávač, kterému nedělají problémy videa v rozlišení 720p a s frekvencí 30 snímků za sekundu. Velkou výhodou je, že rozkoukané video vám přehrávač po opětovném spuštění pustí od místa, kde jste předtím skončili. To neumí žádný konkurent. Naopak nevýhodou je fakt, že přehrávač nepodporuje videa ve formátu DivX.

To Samsung s nimi žádný problém nemá, stejně jako s podporou kodeků H.264 a H.263. Návdavkem přidá ještě podporu technologie DLNA pro snadné sdílení multimédií v domácí síti. A rázem se ta výhoda Apple nezdá zase tak markantní. Kodek H.263 a H.264 zvládnou i HTC a Sony Ericsson, Xperia má podobně jako Samsung podporu DLNA.

DivX videa ale Desire ani Xperia nepřehrají, tedy pokud si opět nenainstalujete patřičný přehrávač (třeba RockPlayer nebo yxplayer). Všechny telefony zvládnou přehrávat videa z YouTube pomocí speciální aplikace. HTC a Samsung nabídnou FM rádio.

Velký souboj se odehrává také na poli prohlížečů. Safari stále drží první pozici v rychlosti a plynulosti brouzdání, na paty mu ale velmi těsně šlape prohlížeč v HTC Desire. Důvod je jednoduchý, prohlížeč v Androidu 2.2 je rychlejší, lépe vykresluje stránky a má navíc podporu technologie Flash, která standardně konkurenci chybí. Nutno podotknout, že Flash ale prohlížeč zpomaluje, proto se dá vypnout. Prohlížeče v Samsungu a Sony Ericssonu jsou pak v závěsu přesně podle toho, jakou verzi systému daný mobil má. Samsung dostane Flash také brzy, SE se posune na jeho současnou úroveň.

Samostatnou kapitolou jsou vestavěné fotoaparáty testovaných přístrojů. Papírově je na tom nejlépe Sony Ericsson s osmimegovým fotoaparátem s automatickým ostřením a přisvětlovací diodou. Konkurence má pětimegové foťáky s ostřením, HTC a Apple nabídnou diodu, Samsung nikoli. V praxi je situace trochu ošemetná. Fotoaparáty fungují dost různě v různých podmínkách.

V praxi se asi nejlépe osvědčil ten v iPhonu. Je velmi pohotový, kvalita snímků je na dobré úrovni a telefon umí citlivě používat vestavěný blesk. Sony Ericsson vede kvalitou pouze za ideálních podmínek, jeho blesk je spíše pro focení blízkých objektů, v šeru si pak Xperia vede velmi špatně. HTC má také problémy za šera a jeho blesk pro změnu zbytečně oslňuje, snímky jsou také dost bledé. Fotky ze Samsungu jsou na tom podobně, jen s tím rozdílem, že mu nemůže pomoci dioda.

Shrnutí – záleží i na ceně

Ani jeden ze srovnávaných telefonů není zdaleka bez chyby. Naopak, v řádcích výše se až příliš často dostává na slova kritiky. Ani ty nejdražší mobily jednoduše neumí vše perfektně, někdy opravdu některé nedostatky zamrzí.

Apple iPhone po letech dospěl a stává se z něj velmi univerzální přístroj, jeho problémem je ale stále jistá uzavřenost a nemožnost pracovat s některými jinak běžnými funkcemi. Brutální je také cena, která sice u nás nebyla ještě stanovena, ale jistě se bude pohybovat na hranici dvaceti tisíc korun.

HTC Desire s updatem na Android 2.2 dost získalo a s cenou okolo 11 500 korun (u Vodafonu dokonce 10 977 korun) je nejlevnějším přístrojem v testu. Bude to volba rozumu, která rozhodně není špatná.

Samsung Galaxy S nenadchne svým zpracováním, displejem a výkonem však už ano. Samsung je zhruba o tisícovku dražší než HTC, takže je jen na vás, zda hodláte takovou sumu připlatit za větší a lepší displej a oželíte ono zpracování.

Do nezáviděníhodné pozice se dostává Sony Ericsson Xperia X10. Ta byla ze všech těchto obřích dotykáčů na našem trhu nejdříve, její cenovka ale od té doby vlastně nijak neklesla. Prodává se proto za zhruba 14 000 korun a vzhledem k tomu, že má jen Android 1.6, postrádá některé zajímavé nebo i důležité funkce. To se sice zlepší s příchodem updatu na Android 2.1, jenže konkurence už v tu chvíli bude o jednu verzi dále. Dokud tedy výrobce razantně nezmění cenu, má X10 pověstného Černého Petra.

Komentár Neverim.sk:

Vybrať si z uvedených mobilov nie je jednoduché a do značnej miery je výber otázkou zvyku a vkusu. Z dôvodov, znýmych asi iba Stevovi Jobsovi je iphone niečo, čo napriek prehnanej (naozja prehnanej) cene chce takmer každý. Iphone je zo všetkých uvedených telefonóv najstabilnejší, najvyladenejší a taký… ťažko sa na to hľadá pomenovanie… proste iný. Okrem iného z dôvodu, že aplikácie na ňom bežia stabilne, nemusíte sa hrať s nastaveniami a telefón robí presne to, čo od neho očakávate.

HTC HD je podľa nášho názoru úplne porovnateľný s iphonom, android má svoje pozitíva a je otvorenejší pre aplikácie tretích strán ako IOS iphonu.

Ale ako sme povedali – nakoniec je to otázka zvyku a vkusu. Ale dobrá rada na záver: Predtým, ako za ktorýkoľvek z uvedených telefónov zaplatíte nekresťanskú cenu (lebo ak sa nebavíme o hračičkách, telefonovať rovnako (a niekedy aj lepšie) sa dá aj so starou nokiou, ktorú zoženiete v bazáre za 1/5 ceny, len nie je taká “in”), určite si telefón aspoň na 10 – 15 minút zapnutý vyskúšajte a pohrajte sa s ním, aby ste neboli sklamaní. Jednoduchý príklad – ak veľa telefonujete v aute, na znakovej klávesnici iphonu je vyhľadanie čísla jednou rukou priam životu nebezpečné. Na numerickej klávesnici HTC to zvládnete lepšie, niekedy aj bez toho, aby ste na telefón pozerali. je to úplná dorbnosť, ale ak telefón používate primárne na telefonovanie a nie na predvádzanie, DOSŤ podstatná drobnosť.

A úplne na záver: počítajte s tým, že pri bežnom používaní ani jeden z uvedených telefónov nevydrží viac ako 1 deň, resp. tak 10 – 12 hodín. A ak nemáte poruke nabíjačku, tak ste skončili🙂

 

Počítačová myš Logitech V 550 nano cordless laser

Z rôznych fór na internete, ako aj podľa skúseností reálnych ľudí, najlepšia myš súčasnosti, čo sa týka pomeru cena / výkon, ale aj praktickosti. Jednoznačne odporúčame.

Prečo je naj:

Je bezdrôtová
Je ľahká
Prijímač do USB portu je miniatúrny a netreba ho vyberať
Myš sa dá ručne vypnúť, čo prispieva k dlhej výdrži batérie
Myš sa dá pripevniť na notebook (čím sa automaticky vypne) a prakticky prenášať
Je malá, spratná a sexy🙂